36 – 40. den – Cairns

Jaké bylo potápění a šnorchlování na největším korálovém útesu světa? A snědl jsem klokana?

1.den

Do Cairns jsem dojel ještě za světla, rychle se ubytoval na hostelu s free wifi a parkováním a vydal se na promenádu Esplanade Boardwalk podél pobřeží. Promenáda je ze dřeva a po cestě jsem narazil na několik tabulí popisující historii Cairns a její vývoj, také památník světových válek v podobě dvou děl a několik venkovních posiloven, kde takto v podvečer cvičilo dost lidí.  U moře je velký bazén, protože tady nejsou pláže (pouze přístav). V Cairns je také poměrně hodně Aboriginců, zatím snad nejvíc, kde jsem byl. Aboriginci si tady na venkovních BBW grilech dělají večeře a jsou ve velkých skupinách.

 

2.den

Další den mě čekal objednaný výlet na Velký bariérový útes s agenturou Seastar Cruises, kterou jsem si na základě referencí na Tripadvisoru zabookoval několik dní předem. Cena 200 dolarů za návštěvu 2 méně dostupných útesů (Michaelmas cay a Hastings reef). V Cairns je obrovské množství různých agentur a možností, jak se dostat na bariérové útesy i za menší cenu (někde jsem viděl i za 99 dolarů). Problém je v tom, že většina vás vezme na nejbližší Green Island s obrovskou lodí plnou turistů a za chvíli jedete zpět. Další problém je také to, že útes je díky velkému množství turistů už značně porušený a bez barev a bez ryb. Proto jsem si raději připlatil, abych viděl útesy, kam mají povoleno vplout pouze 3 agentury, z nichž navíc ta naše byla první. Personál byl hodně mladý a milý a loď byla velká a rychlá. Celkově nás bylo cca 20 plus 8 lidí posádky. Ihned při vstupu na loď mi bylo nabídnuto, zda se nechci mimo šnorchlování i potápět, nabízí 2 ponory (1 dopoledne a 1 odpoledne na úplně různých místech s korály) za 120 dolarů navíc. Byl jsem trošku zaskočen, protože jsem s tím nepočítal a myslel jsem si, že budeme jen šnorchlovat, taky jsem měl docela strach do toho jít bez nějakého kurzu nebo přípravy. Instruktorka mě ujistila, že to je v pohodě, že se vše dozvím na lodi a nemusím mít kurz PADI. Po chvíli váhání jsem se rozhodl, že do toho půjdu (foto viz níže):

Na lodi jsme se dozvěděli nějaké základní informace a taky jsem musel vyplnit dost papírů dokazující moji zdravotní způsobilost a nějaký minitest na základě drobného školení, které jsme na lodi absolvovali. Nakonec jsme dorazili na místo a já a 3 další zájemci o potápění byli oblečeni do kombinéz a osazeni bombami, ploutvemi a brýlemi. Ponor probíhal v pohodě, ale ze začátku mě strašně bolelo levé ucho z tlaku, musel jsem pořád vyrovnávat tlak v uších ale cca po 10min to přestalo:). Moc jsem nebyl schopen při prvním ponoru vnímat okolí, byl pro mě velký zážitek už jen samotné potápění. U druhého ponoru už jsem si užil i podmořský svět a také si po potápění zašnorchloval. Popravdě musím říct, že šnorchlování mě v Thajsku zaujalo mnohem více svou pestrostí jak korálů, tak vegetací. Nicméně obrovským zážitkem pro mě bylo samotné potápění, určitě budu chtít zopakovat:). Žádné žraloky ani želvy jsem neviděl, pouze ryby a barevné korály. Ještě taková perlička bylo, že jsem na lodi dostal mořskou nemoc a musel jsem se nadopovat práškama a taky, že ihned po příjezdu do přístavu v Cairns začlo lít jak z konve (takže LUCK).

Večer jsem se vydal ochutnat klokana do nedalekého Night Marketu a bylo to výborné, steak sice za 22 dolarů, ale chutnalo to moc dobře, něco mezi hovězím a zvěřinou. Na Night Marketu bylo spousta kravinek a výrobků z klokanů (jerky, pracky, kůže). Australani vyloženě klokany milujou:-D. Večer jsem ještě pokecal se spolubydlou Taiwancem na hostelu, který mi vyprávěl svou neuvěřitelnou historku, jak se dostal z východu Austrálie s kámošema autem do Cairns. Mezitím jim 1 auto shořelo, chytili je policajti, 1 auto se pokazilo a srazili klokana:-D

3.den

Na hostelu samí Francouzi, ve městě obrovské množství agentur nabízející spoustou atrakcí (všechno za moc peněž) mimo loď na korálový útes a potápění je tu strašně populární skydiving, rafty, člun, vodní skútry, a další adrenalinovky. Nedaleko Cairns je také město uprostřed deštného pralesa Kuranda, do kterého se jezdí po historické železnici (výlet od 60 dolarů). Řekl jsem si, že tam dojedu autem a prozkoumám to na vlastní pěst. Kuranda je takový australský tropický aboriginský Disneyland. Nabízí plno aktivit, ale všude se platí mastný vstup. Zašel jsem se podívat na Barron Falls, které za moc nestály a prošel si walk okolo Kurandy, který vedl pralesem a kolem řeky. Ten byl naopak super a zajímavé bylo, že jsem na něj nikoho nepotkal. Kolem 15:00 město přestalo žít, doslova všechno se zavřelo, nejspíš výletnické autobusy už odvezly všechny turisty domů. Večer jsem musel vyklidit auto, vyházet věci, které jsem nashromáždil (a že jich bylo), další den vracím auto.

4.den

Ráno jsem si zašel na velký a již zmiňovaný bazén u moře a poobědval mořské potvory za 13,5 dolaru v Night Marketu. Snažil jsem se najít poštu a poslat pár pohledů, což se mi povedlo, ale je to čím dál obtížnější, podle mě je to také nástupem moderních technologií. Spousta lidí pošle zprávu přes chat nebo mail. Pro mě mají pohledy stále velkou hodnotu. Já obecně velmi nerad chatuju, raději pohled nebo zavolat. Vrácení karavanu proběhlo naprosto v pohodě, z toho jsem měl největší strach. Celkově je půjčení auta nebo konkrétně karavanu docela stresující záležitost. Pokud nechcete platit pojištění (které vám v podstatě zdvojnásobí cenu za půjčení), tak platíte bond (kauci) 5000 dolarů a výše. Pokud se cokoliv stane v průběhu nebo na konci objeví nějaký škrábanec, tak vám bond stáhnou a uhradí z něj škody. U mě proběhlo vše v pořádku, bond mi má prej přijít za 15 dní. Zbytek věci jsem naházel do baťohu a vyrazil směr můj hotel 30min od půjčovny karavanů. Samostatný pokoj pod 1000Kč s free wifi, parkingem a bazénem byl super. Zajímavostí bylo to, že na pokoji byly 3 postele:).

5.den

Ráno jsem se po checkoutu z hotelu vydal pěšky na letiště, dle navigace mi to mělo zabrat cca 1 hodinu chůze. Opět tady moc nepočítají s pěšími turisty, protože pěších cest jsem po cestě moc nepotkal. Co jsem ale potkal bylo spoustu nápisů s upozorněním na krokodýly a zajímavý Mangrove Walk s bažinami, krabi a žábami bez ruk:). Na let jsem dorazil včas. Booknul jsem si letenku cca 2 dny předem přes Jetstar za 170 AUD do Darwinu. Ukázal jsem pouze SMS (odbavil jsem se online) a to byl můj boarding pass. Problém nastal při vážení zavazadel před vstupem do letadla, můj batoh měl 10,4 kg a musel jsem mít 7 kg. Takže následovala další čistka a také jsem si těžké oblečení oblékl na sebe (i když bylo poměrně vedro i v klimatizovaném terminálu) a nakonec jsem prošel s odřenýma ušima i s 7,6 kg bagáží. Let probíhal v pohodě. Co mě čekalo v tropickém Darwinu a jaké bylo potkat divoké krokodýly? To vše a mnohem více příště.

36 – 40. den – Cairns
5 (100%) 1 hlasů
admin (14 Posts)

Internetový marketér, který se specializuje na affiliate marketing. Provozuje nástroj pro freelancery: www.freelo.cz


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *