51 – 60. den – Perth a Dubaj

Poklidný týden v Perthu a hektický den v Dubaji. Užijte si závěrečný report z mého dvouměsíčního dobrodružství na druhé straně planety.

1.den

Přílet do Perthu proběhl v pořádku. Zabookoval jsem si hotel a před letištěm jsem si počkal na autobus, který mě zavezl do centra k hotelu. Vybral jsem si ten nejlevnější hotel v celém Perthu za cenu 80 dolarů se společnou sprchou a toaletami. Na internetu psali, že je na hotelu i wifi, ale samozřejmě nebyla. Nicméně po 5-ti náročných dnech jsem zalehl a večer se pak ještě prošel po nočním centru. Zaujala mě zajímavá kombinace starých budov a moderních mrakodrapů.

 

2.den

Zašel jsem do Apple Storu, potřeboval jsem si koupit originální kabel na iPhone (30 dolarů), už mi odešly celkem 3 kabely za celý pobyt v Austrálii, z toho 2 originální a 1 neoriginál. Mrknul jsem na Apple Watch a chvíli si s nimi pohrál, docela mě zaujaly, i když jejich koupi neplánuju. Po první noci, kterou jsem si chtěl užit v klidu a odpočinout si, jsem se přesunul na nejlevnější možné ubytování v Perthu hostel Backpackers 178 na rušné ulici Northbridge v samotném srdci Perthu za cenu 26 dolarů na noc. Na hostelu jsou samí Asiati. V Northbridge je ohromné množství různých restaurací a občerstvení, barů, hospod a nočních klubů a heren. Dozvěděl jsem se, že se jedná o nejnebezpečnější ulici v Perthu a večer se nedoporučuje vůbec vycházet. Potyčky a zranění  jsou tu na denodenním pořádku. No, snad to přežiju:)

 

3.den

Na hostelu měla být free wifi, ale opět je tak tragicky slabá a pomalá, že je pro mě jedinou záchranou Free Telstra Wifi (volně dostupná wifi na ulici od největšího operátora v Austrálii). Problém je, že sedíte venku, notebook se na wifi udrží cca 2 hodiny a poté musíte opět dobíjet na hostelu (ohromně to zvyšuje produktivitu, když jste limitováni časem). Asiati na hostelu jsou v pohodě, klidní, nechlastají, ne moc hluční, ale pořád se baví jen čínsky. Mám tu ale už 2 kámoše z Japonska a jednoho Australana, takže ok:)

4.den

Pracovní den a večerní procházka po okolí. V Perthu se staví hrozně moc nových budov všude kolem centra. Výlet k Bell Tower, kde se taky kolem staví. Mrknul jsem na Government House a zpět na hostel. V Perthu není moc co dělat, je to spíše takové město na odpočinek a chill.

 

5.den

Vyrazil jsem do vyhlášeného Kings Parku, všude chodím pěšky. Park je to krásný a rozlehlý a zahrnuje taky botanickou zahradu. Nabízí velké množství pěších stezek, válečný památník a krásné výhledy na Perth a majestátnou řeku Swan. Po cestě zpět na hostel večer jsem si všiml, že na hlavním nákupním bulváru je většina obchodů po 6 hodině večer zavřených…

 

6.den

Další den jsem vyrazil mrknout na Council House Gardens a přes krásný, ale malý, John Oldham Park jsem došel opět do Kings Parku, kde jsem chvíli vegetil a na facebooku mě zaujalo, že Trabanti dneska večer pořádají slavnostní rozloučení s Perthem na promenádě v South Perthu. Tam jsem mimochodem ještě nebyl, neměl jsem moc co na práci, tak jsem si řekl, že se tam pešky vydám se na ně mrknout:). Po cca hodině chůze jsem dorazil na místo, Trabanti měli jako obvykle více než hodinové zpoždění (museli něco opravovat a předělávat na poslední chvíli). Chvíli jsem pokecal s duchovním otcem projektu a dozvěděl jsem se, že na Fraser Island nakonec nepojedou (ani by je tam bez čtyřkolek nepustili), docela nešťastné zimní období nezvolili záměrně, ale protože se všechno hrozně opožďovalo (v Perthu ztvrdli neplánovaně 1 měsíc) a že doma trabantem rozhodně nejezdí:). Večer už je tu poměrně kosa. Winter is coming:)

 

7.den

Další den jsem pro změnu vyrazil do Kings Parku a obešel jsem zbytek trailů. Mrknul jsem na univerzitní kampus (v porovnání s Berkeley nebo Standford docela slabota:)). Po cestě zpět jsem ještě mrknul na přístav a vyfotil si nějaké černé labutě, které stylově plavou na labutí řece a taky pár medúz.

Po návratu na hostel jsem opět narazil na velké množství Číňanů u stolu, kteří společně hodovali. Číňané pořád jí a vždy ve velké skupině a taky se pořád spolu baví jen čínsky. To je docela problém, protože většina Číňanů tu má hodně slabou angličtinu, i když už tu jsou poměrně dlouho. Proto je lepší nikdy necestovat s lidmi ze stejné krajiny, nebo se domluvit, že se spolu nebudete bavit mateřštinou.

 

8.den

Další den jsem se vydal do Hyde Parku, poměrně malý park kousek od hostelu, chvíli jsem zablbnul s prakem a ostřeloval kachny a pak se vydal směr City Beach pláž busem. Pláž byla téměř prázdná a jen opravdu málo lidí bylo ve vodě, protože byla ledová. Narazil jsem na pár rybářů, surfařů a widsurfařů, když jsem šel podél pláže a došel až ke Scarborough. Vlny byly velké a pomalu se přibližovala oblačnost, takže jsem to otočil směr hostel a stihl na poslední chvíli bus.

 

9.den

Den odletu jsem si vyčlenil pro nákupy dárků pro rodinu. Celý den jsem jak šílený obíhal obchod za obchodem (spíše takové ty menší v uličkách) a psal si do mobilu ceny a co chci koupit. Pak jsem si to vše u výborného indického oběda ve Food centru promyslel a vše naráz koupil. Většinu dne jsem strávil na hostelu a večer jsem vyrazil směr letiště, odlet mě čekal v 12:05 AM, což je 5 minut po půlnoci. Trošku jsem z toho času byl zmatený, tak jsem se u pár lidí ujišťoval, zda je to opravdu půlnoc a ne poledne. První mezipřistání v Singapuru s Jetstar. 4 místa pro sebe, takže spánek v letadle bodnul.

 

10.den 

Do Dubaje jsem dorazil kolem 13:00 po dlouhém letu jsem byl solidně rozlámaný. Za 22 dirhamů (1 dirham je 6,5Kč) jsem si koupil denní lítačku na metro a z letiště vyrazil směr Hotel na Union station. Metro tu má 2 linky a je poměrně jednoduché na orientaci. V Dubaji bylo pod mrakem ale teplota 35 stupňů a obrovská vlkhost nebylo nic příjemného. V dubaji jsem neměl mobilní data takže jsem se musel spolehnout na svůj orientační smysl, který prakticky neexistuje. Ptal jsem se pár arabáčů na cestu ale nikdo nic nevěděl navíc byli poměrně nepříjemní. Docela ostrý kontrast s nápomocnými a vstřícnými australany. Hotel jsem nakonec našel, chvástal se free wifi, která ale byla opět omezena. Nicméně kolem 15:00 jsem se vydal směr centrum abych trošku obhlídnul město. Měl jsem trošku dilema zda to na hotelu po dlouhé a úmorné cestě nezalomím ale nakonec jsem se rozhodl využít čas na maximum. Dorazil jsem do stanice Emirates Towers a žasl nad obřími věžáky a mrakodrapy roztodivných tvarů a barev všude okolo. Doprava je tady opravdu chaotická a hustá, všichni troubí, cyklisti jezdí po chodníku nadsvětelnou rychlostí a máte co dělat abyste jim uhnuli. Lidi jsou tu zamračení a mají i v obrovském teplu dlouhé kalhoty a navlečení jak na Sibiři.

Další cesta vedla do Dubaj mall což je největší nákupní centrum, které jsem v životě viděl. Má 5 patek a najdete v něm vše včetně podmořského světa. Před epickým obchoďákem se tyčí umělé jezero s obří fontánou a před ní je pompézní Burj Khalifa. Nejvyšší budova světa. V porovnáním s ní jsou všechny okolní mrakodrapy směšně malé. 2 dny předem jsem si zarezervoval lístek umožňující prohlídku 124 podlaží, kde se nachází vyhlídková plošina (Observation deck). Vybral jsem si čas 18:30 abych stihl jak pohled na Dubaj za světla t,ak na západ slunce a pohled za tmy. Cena lístku 200 dirhamů což je cca 1300Kč, nic levného. Na místo vás vyveze nejrychlejší výtah světa s rychlostí 65km/hod. Pohled na okolí je to opravdu neskutečný, ale je to velmi turistické místo kde máte co dělat abste se procpali obrovským kvantem turistů. Západ slunce se bohužel kvůli mračnům nekonal ale stihl jsem se mrknout alespoň na 5 minitovou fontánovou show:

Při cestě zpátky mě čekala obrovská fronta na výtah dolů. Při čekání si mě ale odchytla spolu s několika dalšími turisty, nějáký místní personál a měl jsem možnost se dostat dolů pomocí výtahů pro lokály. Dozvěděl jsem se spoustu další zajímavých informací typu: budova je v podstatě takové menší město, 700 luxusních bytů pojme lidi co tu bydlí, je tu první hotel Armani na světě (Armani se taky podílel na interiéru budovy), celkem je v budově 57 výtahů, budova měřící 828 metrů se stavěla 6 let, budova má řadu světových prvenství – nejvýše položený venkovní bazén (76. patro), nejvýše položenou restaurací atd atd, viz wiki.

K hotelu jsem se dostal kolem 21:00 a s posledním vypětím sil jsem se vydal ještě na návštěvu slavné Gold soak a Dubajského nočního trhu. Gold soak je ulice plná obchodů se zlatými a jinými šperky všeho druhu. Po cestě mě pořád zastavovali arabáči s nabídkou zlatých rolexek nebo kradených iPhonů. Nakonec jsem poslední zbytky peněz utratil v jednom obchodu se suvenýry, kde mě prodavač doslova oholil o všechny peníze a snažil se mi vnutit kde co, jsou to šikovní obchodníci:).

11. den

Odled z dubaje kolem ráno, proto brzké vstávání. Letadlo jsem stihl na poslední chvíli kdy už byl final call a autobus k letadlu pomalu odjížděl. Dubaj je kosmopolitní město ale arabská mentalita mi moc nesedí. Je to město vybudované z ropy a 40 let zpět tu nebylo nic než poušť a pár chudých čtvrtí. Rozhodně stojí za to to vidět, doporučuju navštívit ale delší dobu bych tu strávit rozhodně nechtěl. Rozhodně je to ráj pro všechny ženy a lidi co rádi nakupují protože je tu obrovské množství gigantických nákupních center a uliček se šperky a diamanty.

 

Tímto se s vámi loučím ze svého putování za hranicemi naší matičky vlasti. Budu moc rád když mi pod tento článek napíšete jakoukoliv reakci jak se vám reporty líbili, co byste vylepšili, případně pokud máte dotazy rád na ně odpovím. Díky za každý komentář, který mě motivuje v této poměrně časově náročné dobrovolné činnosti:)

 

51 – 60. den – Perth a Dubaj
4.75 (95%) 4 hlasů
admin (14 Posts)

Internetový marketér, který se specializuje na affiliate marketing. Provozuje nástroj pro freelancery: www.freelo.cz


8 thoughts on 51 – 60. den – Perth a Dubaj

  1. Franto, super reporty a motivuje mě to vydat se taky někam. Určitě až pojedeš zase někam, tak budu číst.
    Mohl bys udělat nějaký souhrn kolik to vše stálo dohromady, pokud máš vůbec chuť to sčítat a počítat to musí být dobrá pálka 😀

    Reply
  2. Frančes, s přítelkyní jsme hltali každý report a nezbývá nám než hluboce smeknout! Jsi frajer a máš náš velký obdiv 😉

    Reply
  3. super super super…taky jsme s Martinem hltali 🙂 seš borec!!!

    Reply
  4. skvely suhrn:) napomocne pri planovani vlastnej cesty do Australie

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *